Co je EAA a jak se s ním vypořádat v roce 2025?

Podle odhadů Eurostatu má 27 % obyvatel EU, tedy 101 milionů lidí, nějakou formu zdravotního postižení. Evropský zákon o přístupnosti (EAA) se zabývá touto problematikou.
‍
EAA je směrnice Evropské unie platná ve všech členských státech, která zajišťuje základní úroveň přístupnosti digitálních produktů a služeb. Předpisy EAA se snaží odstranit překážky v používání pro osoby se zdravotním postižením tím, že prosazují rovný přístup k informacím, komunikačním technologiím a dalším důležitým službám. Tyto předpisy vstoupily v platnost na úrovni jednotlivých zemí v červnu 2025.

Na jaké produkty a služby se vztahuje EAA?

Porozumění evropskému zákonu o přístupnosti

EAA byla oficiálně přijata Evropským parlamentem a Radou v červnu 2019. Členské státy byly povinny provést směrnici do svých vnitrostátních právních předpisů a zajistit, aby se požadavky EAA odrazily v jejich právních systémech.
‍
Na rozdíl od předpisů a zákonů v jednotlivých zemích EAA nestanoví konkrétní směrnice ani kritéria pro standardy digitální přístupnosti. Pro splnění požadavků EAA by se organizace měly řídit přijatými pokyny, jako je evropská norma EN 301 549 (Požadavky na přístupnost produktů a služeb ICT) a WCAG 2.1. Je však důležité poznamenat, že norma EN 301 549 by měla být v roce 2025 revidována a pravděpodobně bude zahrnovat aktualizované standardy WCAG 2.2.

Proč je dodržování předpisů důležité:

V souvislosti s prosazováním nových norem jsou společnosti vyzývány, aby zhodnotily své současné postupy, investovaly do zlepšení přístupnosti a využily výhod, které nabízí inkluzivnější digitální svět. 

Směrnice stanoví společný rámec, ale konkrétní sankce za nedodržení se liší podle jednotlivých zemí (viz níže), protože členské státy jsou odpovědné za prosazování zákona prostřednictvím svých vnitrostátních právních předpisů. Nedodržení EAA může mít za následek významné právní kroky, včetně podstatných pokut za zjevné nebo opakované nedodržení standardů přístupnosti. Kromě finančních důsledků může nedodržení poškodit pověst organizace a ovlivnit důvěru a loajalitu zákazníků. 

Evropský zákon o přístupnosti představuje významný krok vpřed na cestě k inkluzivním digitálním prostředím. Stanovením jasných požadavků a lhůt EAA povzbuzuje organizace, aby upřednostňovaly přístupnost, a to nejen jako právní nutnost, ale jako morální a strategickou povinnost.

Porozumění požadavkům snižuje vaše právní riziko

Země v rámci EU přijaly směrnice WCAG, aby vytvořily společný základ pro digitální kritéria v rámci působnosti EAA. EAA slouží jako základní rámec, ale jednotlivé země mohou mít další předpisy týkající se přístupnosti.

Měli byste si uvědomit, že sankce za porušení mohou být přísné: vysoké pokuty, zveřejnění a dokonce i zákaz podnikání. Následující informace nejsou právním poradenstvím, ale shrnutím předpisů jednotlivých zemí, které vám pomohou rozšířit vaše znalosti.

Seznam zemí v rámci regulačního rozsahu EAA

Rakousko: Zákon o přístupnosti webu (Web-Zugänglichkeits-Gesetz, WZG) stanoví, že veřejné webové stránky a aplikace musí splňovat standardy WCAG 2.1 a zajistit rovný digitální přístup pro všechny uživatele. Přečtěte si naše shrnutí pro Rakousko.

Belgie: Všechny digitální služby veřejného sektoru musí splňovat standardy WCAG, jak stanoví belgický královský dekret. Dodržování tohoto nařízení spadá do pravomoci ministra telekomunikací a hospodářství. Přečtěte si naše shrnutí pro Belgii.

Bulharsko: Bulharské právo obsahuje definice přístupnosti pro produkty a služby. Zákon umožňuje konkrétní výjimky pro nahrané materiály. Přečtěte si naše shrnutí pro Bulharsko. 

Chorvatsko: Chorvatské právo obsahuje požadavky na přístupnost webových stránek, aplikací a nezbytných nebo zásadních digitálních služeb veřejného sektoru. Umožňuje však některé výjimky pro obsah vytvořený před rokem 2018, živá média a archivní obsah. Přečtěte si naše shrnutí pro Chorvatsko. 

Kypr: Nařízení Kyperské republiky o digitální přístupnosti, které vstoupí v platnost v červnu 2025, zajišťuje přístupný digitální obsah v různých odvětvích. Kyperská republika, spravovaná Ministerstvem sociálního zabezpečení, vyžaduje rovný přístup pro osoby se zdravotním postižením. Nedodržení požadavků na digitální obsah může mít za následek sankce. Přečtěte si naše shrnutí pro Kypr.

Česká republika: Česká republika přijala zákon o digitální přístupnosti (zákon č. 99/2019), který stanoví rozsáhlé požadavky na přístupnost produktů a služeb napříč odvětvími. Zákon spadá do působnosti Ministerstva vnitra a České obchodní inspekce. Přečtěte si naše shrnutí pro Českou republiku.

Dánsko: Pod dohledem Dánské agentury pro digitální správu vyžaduje dánský zákon o požadavcích na přístupnost produktů a služeb prohlášení o přístupnosti pro webové stránky a mobilní aplikace, čímž zajišťuje odpovědnost veřejného a soukromého sektoru. Přečtěte si naše shrnutí pro Dánsko.

Estonsko: Digitální služby v Estonsku se řídí zákonem o přístupnosti produktů a služeb (Toodete ja teenuste ligipääsetavuse seadus). Dodržování tohoto zákona dohlíží Agentura pro ochranu spotřebitele a technický dohled, která klade důraz na inkluzivitu a odpovědnost. Přečtěte si naše shrnutí o Estonsku.

Finsko: Finský zákon o poskytování digitálních služeb (Laki digitaalisten palvelujen tarjoamisesta) stanoví povinnost dodržovat WCAG 2.1 a vyžaduje, aby poskytovatelé vedli podrobné prohlášení o přístupnosti. Ministerstvo vnitra a ministerstvo spravedlnosti sdílejí monitorování veřejných digitálních služeb. Přečtěte si naše shrnutí o Finsku.

Francie: Pod dohledem Ministerstva hospodářství a financí francouzský dekret č. 2023-931 nařizuje digitální přístupnost pro osoby se zdravotním postižením. Ačkoli tato regulace výslovně vylučuje soukromé použití a neproveditelné případy, nedodržení předpisů bude mít za následek zvyšování pokut. Přečtěte si naše shrnutí pro Francii.

Německo: Pod dohledem Ministerstva práce a sociálních věcí zahrnuje německý zákon Barrierefreiheitsstärkungsgesetz (BFSG) pokuty za nesoulad digitálního obsahu na veřejných webových stránkách, v aplikacích a správních službách. Přečtěte si naše shrnutí pro Německo.

Řecko: Řecký zákon o přístupnosti (ΝΟΜΟΣ ΥΠ’ ΑΡΙΘΜ. 4994) upravuje dodržování digitální přístupnosti a vyžaduje pravidelné a transparentní aktualizace v oblasti podávání zpráv a řešení problémů. Přečtěte si naše shrnutí pro Řecko.

Maďarsko: Webové stránky a aplikace pro přístupnost organizací veřejného sektoru se řídí maďarským zákonem LXXV z roku 2018, který zajišťuje přístup pro všechny uživatele, včetně osob se zdravotním postižením. Přečtěte si naše shrnutí pro Maďarsko. 

Irsko: Irské předpisy pro digitální přístupnost, zákonný nástroj č. 636/2023, platný od září 2020, vyžadují, aby webové stránky a mobilní aplikace veřejného a soukromého sektoru splňovaly standardy přístupnosti. Přečtěte si naše shrnutí pro Irsko.

Itálie: Italský zákon Stanca Act upravuje požadavky na digitální přístupnost digitálních rozhraní, poskytovatelů IT služeb a subjektů financovaných z veřejných prostředků. Pod dohledem Ministerstva hospodářského rozvoje tato směrnice ukládá peněžní sankce a dokonce i stažení nevyhovujících produktů z trhu. Přečtěte si naše shrnutí pro Itálii.

Lotyšsko: Lotyšsko nařizuje, aby osoby se zdravotním postižením měly rovný přístup k online obsahu a službám. Prohlášení o přístupnosti a dodržování předpisů jsou kontrolovány několika regulačními orgány. Přečtěte si naše shrnutí o Lotyšsku.

Litva: Předpisy v Litvě týkající se digitální přístupnosti zahrnují online obsah a služby v široké škále odvětví. Sankce za nedodržení zákona v Litvě zahrnují: Zákon, který spadá do působnosti několika ministerstev, obsahuje sankce za nedodržení, včetně povinnosti přijmout opatření k nápravě do tří pracovních dnů. Přečtěte si naše shrnutí pro Litvu.

Lucembursko: Lucemburské předpisy o digitální přístupnosti, které spravuje Úřad pro monitorování přístupnosti produktů a služeb (OSAPS), zajišťují přístupnost digitálních produktů a služeb. Zahrnují konkrétní sankce za nedodržení předpisů a vyžadují transparentnost prostřednictvím prohlášení o přístupnosti. Přečtěte si naše shrnutí pro Lucembursko.

Malta: Maltské předpisy o digitální přístupnosti zahrnují řadu produktů a služeb používaných veřejností. Jejich dodržování zajišťuje Komise pro práva osob se zdravotním postižením a zahrnuje hardware, terminály a komunikaci, jakož i digitální platformy a elektronický obchod. Přečtěte si naše shrnutí o Maltě.

Nizozemsko: Nizozemsko přijalo vyhlášku k zákonu o komoditách týkající se požadavků na přístupnost, která stanoví povinnost poskytovat přístupné digitální služby a produkty. Ministerstvo zdravotnictví, sociálních věcí a sportu dohlíží na dodržování těchto předpisů a sankcí za jejich porušení. Přečtěte si naše shrnutí pro Nizozemsko.

Norsko: Od října 2022 vyžaduje norský zákon o rovnosti a zákazu diskriminace přístupnou informační a komunikační technologii pro podniky a veřejné rozhraní. Dodržování tohoto zákona je vynucováno Úřadem pro digitalizaci a jeho porušení bude v některých případech sankcionováno povinnými pokutami ukládanými denně. Přečtěte si naše shrnutí pro Norsko.  

Polsko: Polské předpisy týkající se digitální přístupnosti spravuje Státní fond pro rehabilitaci osob se zdravotním postižením (PFRON). Tyto předpisy se vztahují na širokou škálu produktů a služeb a zahrnují sankce za jejich nedodržování. V některých případech může PFRON zakázat uvedení produktu nebo služby na trh. Přečtěte si naše shrnutí pro Polsko.

Portugalsko: Portugalský zákon č. 83/2018 stanoví, že veškerý obsah webových stránek a aplikací musí být přístupný, včetně netextových prvků, autentizačních procesů a online formulářů. Pod dohledem Ministerstva hospodářství a digitální transformace mohou být uloženy pokuty a porušení předpisů může být zveřejněno v národních médiích. Přečtěte si naše shrnutí pro Portugalsko.

Rumunsko: Rumunský zákon o digitální přístupnosti, Legea nr. 232/2022, se vztahuje na širokou škálu digitálních produktů, služeb a dopravních prvků. Je řízen několika orgány a ukládá sankce za nedodržení předpisů, včetně pokut a stažení nevyhovujících produktů z trhu. Přečtěte si naše shrnutí pro Rumunsko.

Slovensko: Požadavky na digitální přístupnost na Slovensku, stanovené vládním nařízením č. 282/2023, se vztahují na řadu veřejných a soukromých sektorů. Cílem nařízení je zajistit přístupnost a obsahuje ustanovení o dodržování předpisů. Přečtěte si naše shrnutí pro Slovensko.

Slovinsko: Slovinské předpisy o digitální přístupnosti se snaží zajistit přístupnost digitálních služeb a produktů. Pod dohledem TIRS (Technická inspekce a regulační služby) zahrnují ustanovení o dodržování předpisů a sankcích za jejich nedodržení, přičemž pokuty se zvyšují v závislosti na roli subjektu, jeho velikosti a závažnosti porušení. Přečtěte si naše shrnutí o Slovinsku.

Španělsko: Španělský zákon 11/2023 nařizuje digitální přístupnost v různých odvětvích, včetně elektronického obchodu, spotřebitelského bankovnictví, elektronických knih a služeb cestovních kanceláří. Pod dohledem Ministerstva hospodářství a digitální transformace mohou porušení zákona vést k pokutám a dokonce k zákazu podnikání ve Španělsku na dobu až dvou let. Přečtěte si naše shrnutí pro Španělsko.

Švédsko: Švédský zákon o digitální přístupnosti spadá do působnosti Ministerstva sociálních věcí. Vztahuje se na různé technologie a služby a jeho porušení může vést k uložení vysokých pokut. Přečtěte si naše shrnutí pro Švédsko.

Ostatní evropské země

Na evropském kontinentu existují i další země, které nejsou uvedeny v předchozím seznamu. Pro snazší orientaci je zde uvádíme:

• Island – Island přijal normu EN 301 549 a částečně přijal předpisy EAA.
• Švýcarsko – Švýcarsko není členem EU, a proto se na něj nevztahují právní předpisy EU týkající se přístupnosti. Vytvořilo však zákon, který zakazuje soukromým a veřejným organizacím diskriminovat osoby na základě zdravotního postižení. Federální zákon o odstranění nerovností pro osoby se zdravotním postižením je někdy také známý jako zákon o diskriminaci osob se zdravotním postižením (DDA).
• Turecko – Turecká vláda přijala normu EN 301 549, ale dosud nepřijala rámec EAA.
• Spojené království – Spojené království nespadá pod EAA Evropské unie, ale má vlastní iniciativu v oblasti přístupnosti. Zveme vás k přečtení informací o britském zákoně o rovnosti z roku 2010 (UK Equality Act 2010).