Zpráva o přístupnosti 2025: Evropský eCommerce

O této studii

V létě 2025 provedl tým pro přístupnost QualiBooth důkladný audit digitální přístupnosti 500 největších e-shopů v Evropě.

Cílem bylo poskytnout objektivní data, srovnávací měřítka a vodítka organizacím, které chtějí vytvářet inkluzivnější digitální zážitky. Studie identifikovala nejúspěšnější prodejce a jejich osvědčené postupy. Toto jsou výsledky.

Nejlepší evropské e-shopy podle skóre přístupnosti

Průměrné skóre přístupnosti v rozmezí 0–100 po rozsáhlém testování 500 největších evropských online prodejců pomocí Accessibility Toolkitu QualiBooth, 19. června 2025.

Skóre odráží stav v době testování a může se v čase i podle kontextu měnit. Všechny weby byly testovány nezávisle, bez vlivu finančních či obchodních vztahů. Zařazení do studie nelze vykládat jako doporučení ani jako známku propojení s QualiBooth.

Úvod a hlavní zjištění

Tým pro přístupnost QualiBooth prověřil 500 největších e-shopů v Evropě a každému přidělil skóre od 0 do 100. Skóre vycházelo z automatizovaných skenů, manuálního testování a rozhovorů s uživateli, aby odráželo reálnou použitelnost pro osoby s postižením. Vyšší skóre znamená lepší soulad s Pravidly pro přístupnost webového obsahu (WCAG) 2.2, celosvětovým standardem konsorcia World Wide Web (W3C).

Audity pokryly klíčové uživatelské cesty v desktopové i mobilní verzi:

• Domovské stránky
• Stránky výpisu produktů a detailu produktu
• Procesy košíku a dokončení objednávky

Co měly vysoce přístupné weby společného

1. Logická informační architektura — přehledná struktura nadpisů, orientační body HTML a intuitivní navigace v menu.
2. Spolehlivé ovládání klávesnicí — na nejpřístupnějších webech šlo všechny klíčové cesty od navigace po dokončení objednávky projít pouze klávesnicí.
3. Silná vizuální přístupnost — vhodné alternativní texty u obrázků, dostatečný barevný kontrast a škálovatelná, čitelná typografie.
4. Bezchybné formuláře — jasné popisky, srozumitelné chybové zprávy a konzistentní, předvídatelný design.
5. Návrh mobile-first — skóre bylo u webů postavených tímto přístupem v průměru o 15 % vyšší.

Přetrvávající slabiny

1. Dynamický a interaktivní obsah — karusely, modální okna a ukotvené navigační lišty někdy narušují fokus klávesnice nebo uvězní uživatele čteček obrazovky.
2. Přístupnost multimédií — titulky, přepisy a audiopopisy jsou u videa a zvuku zaváděny nekonzistentně.
3. Procesy ověřování — CAPTCHA a kognitivně náročné toky obnovy hesla zůstávají běžné, v rozporu s WCAG 2.2.
4. Konzistence napříč platformami — desktopové zážitky často zaostávají za mobilním prostředím.
5. Viditelnost ve velkých jazykových modelech (LLM) — vztah mezi souladem s WCAG a viditelností v LLM je zřetelný a organizace, které standardy přístupnosti přijmou, získají větší citační stopu.

Klíčová zjištění

1. Nejvyššího průměrného skóre dosáhly Norsko (77), Spojené království (75) a Irsko (71).
2. Přes několik vynikajících jednotlivců zaostaly celkově Francie (64), Španělsko (63) a Německo (57).
3. Dům a zahrada (73), potraviny a nápoje (64) a obecné nákupní weby (63) dosahují lepších výsledků než obory jako chovatelské potřeby (56) nebo umění a zábava (47).
4. Weby z automobilového a průmyslového segmentu se v průměru umísťují nejníže (43, resp. 36).
5. Volba e-commerce platformy nemá přímý vliv na skóre přístupnosti.
6. Nejvyšší skóre měly domovské stránky (73), nejnižší stránky výpisu produktů (60).

Výsledky ukazují, že vysoké skóre je dosažitelné i u velkých a složitých e-shopů, přístupnost však zůstává iterativním procesem vyžadujícím průběžné sledování a nápravy. S účinností Evropského aktu o přístupnosti od června 2025 musí organizace působící na evropském digitálním trhu prokázat proaktivní a systematický přístup. Jinak se vystavují právním, reputačním i finančním rizikům.

Externí studie soustavně ukazují, že slabá přístupnost — zejména u formulářů a v procesu placení — vede k vyšší míře opuštění. Zlepšení přístupnosti v těchto oblastech tedy není jen otázkou souladu s pravidly, ale i prokázaným tahounem konverze a udržení zákazníků.

Mezi klíčové podpůrné studie patří:

• Forrester Research (Microsoft): 69 % zákazníků s potřebami v oblasti přístupnosti opustí nepřístupné weby.
• Baymard Institute (2023): použitelnost a přístupnost formulářů v pokladně patří k hlavním příčinám opuštění košíku.
• Click-Away Pound Survey (Spojené království, 2021): 73 % uživatelů se zdravotním postižením opustilo web kvůli bariérám v přístupnosti.
• Případové studie W3C/WAI: firmy včetně velkých e-shopů uvádějí po zlepšení přístupnosti nárůst konverzních poměrů.

Metodika

Rozsah analýzy

Studie hodnotí 500 předních evropských e-shopů na základě rozsáhlého testování podle aktuálních kritérií WCAG 2.2. Analýza probíhala od dubna do června 2025 a kombinovala manuální i automatizované metody se softwarem QualiBooth pro testování přístupnosti. Ukazuje jak oblasti excelence, tak přetrvávající obtíže, s dopady na soulad s Evropským aktem o přístupnosti (EAA).

Každý web byl hodnocen prostřednictvím rozhovorů, automatizovaných skenů a manuálních testů, což vedlo ke skóre přístupnosti od 0 do 100 odrážejícímu reálnou použitelnost pro osoby s postižením. Audit zahrnoval desktopové i mobilní verze domovských stránek, stránek výpisu produktů, stránek detailu produktu a toků košíku a dokončení objednávky.

Automatizované i řízené skóre pochází z Agory, platformy QualiBooth pro testování přístupnosti, což zajišťuje konzistenci. Testování hodnotilo soulad s WCAG 2.2.

• U automatizovaných skenů byly nástroji předány adresy URL a analyzovány bez lidského zásahu.
• U řízených skenů odborníci na přístupnost procházeli tytéž adresy URL a rolovali každou stránku, aby zajistili plné načtení obsahu — včetně lazy loadingu, dynamicky načítaných prvků, oznámení o cookies, modálních oken a CAPTCHA.
• Stránky blokované pro softwarové skenování nebo nedostupné z technických důvodů byly označeny jako „nedostupné”.

Mechanismus hodnocení

Každá stránka začínala se 100 body, přičemž se odečítalo podle počtu a závažnosti problémů. Řízené skeny obvykle odhalily více obsahu, a proto často vedly k mírně nižšímu skóre než skeny automatizované.

Toto softwarové testování poskytuje automatizované posouzení podle standardů WCAG 2.2. Skóre 100 v této zprávě neznamená, že je web ze 100 % přístupný, ani že je ze 100 % v souladu.

Úplné posouzení přístupnosti vyžaduje:

1. Softwarové testování pro efektivní odhalení běžných problémů.
2. Úplný manuální audit provedený proškolenými odborníky, který posoudí nuance jako kontext, použitelnost, kognitivní zátěž a kompatibilitu s asistivními technologiemi, jež samotná automatizace neobsáhne.

Nejlepší weby a nové trendy

Silné stránky nejlepších

Studie identifikovala nejúspěšnější prodejce, z nichž někteří dosáhli pozoruhodného skóre 95 a více: On Running, IKEA, Mango, Sports Direct a Bonprix.

Testy probíhaly zvenčí a tým pro přístupnost QualiBooth musel pro účely studie vycházet z předpokladů založených na indiciích pozorovaných na testovaných stránkách. Podle naší analýzy dosahují tyto weby trvale vysokého skóre mimo jiné díky:

• Informační architektuře a navigaci — přehlednému používání nadpisů, orientačních bodů a logických struktur menu, což zlepšuje kompatibilitu se čtečkami obrazovky.
• Ovládání klávesnicí — klíčové cesty (navigace na domovské stránce, vyhledávání produktů a dokončení objednávky) jsou dostupné bez myši.
• Vizuální přístupnosti — vhodným textovým alternativám, vysokému kontrastnímu poměru a škálovatelné typografii.
• Použitelnosti formulářů — dobře popsaným polím, přístupným chybovým zprávám a konzistentnímu designu.
• Mobilní optimalizaci — rostoucímu využití designu vhodného pro dotyk v souladu s WCAG 2.2.

Nejúspěšnější organizace jdou daleko za rámec čistého kódu. Z našich kvalitativních rozhovorů vyplývá několik dalších osvědčených postupů:

• Přístupnost berou jako kulturní a strategickou prioritu, ne jen jako technický požadavek. Zakotvují ji ve společenské odpovědnosti firmy (CSR) i v poslání a zavazují se k dlouhodobým plánům. Klíčová je podpora vedení: mnohé jmenují vysoké manažery odpovědné za přístupnost ve fyzickém i digitálním prostředí, kteří pak zakládají dedikované týmy.
• Uvědomují si riziko nevědomé zaujatosti a proaktivně je zmírňují kombinací automatizovaného testování a manuálních revizí. Chápou, že přístupnost musí vznikat „už v návrhu”, a slaďují obchodní cíle s etickým i regulatorním požadavkem inkluze.
• Zapojují testování přístupnosti přímo do vývojových procesů. Soulad s pravidly tak podle nich přestává být dodatečnou starostí a stává se průběžným, měřitelným procesem.

Stránky detailu produktu v desktopové i mobilní verzi On Running získaly při testování podle WCAG 2.2 dokonalé skóre přístupnosti 100. Skóre bylo určeno automatizovanými skeny a potvrzeno ručním auditem týchž stránek.

Přetrvávající slabiny

I přední prodejci mají slabá místa ve složitějších oblastech:

1. Dynamický a interaktivní obsah — karusely, modální okna a ukotvené navigační lišty někdy narušují fokus klávesnice nebo uvězní uživatele.
2. Přístupnost multimédií — titulky, přepisy a audiopopisy jsou zaváděny nekonzistentně.
3. Procesy ověřování — jak některé sítě pro doručování obsahu omezují přístup jazykových modelů, vracejí se těžkopádné ověřovací stránky v rozporu s WCAG 2.2.
4. Konzistence napříč platformami — mobilní zážitky často zaostávají za desktopovým prostředím.
5. Odpovědnost externích partnerů — agentury či dodavatelé nejsou vždy poměřováni stejnými standardy jako interní týmy.
6. Organizační řízení — jediný „ambasador přístupnosti” nestačí. Nejlepší organizace měly centrální funkci QA s reálnou pravomocí a kulturu, v níž odpovědnost přebírá každý člen týmu, interní i externí.

Interaktivní prvky, například nevnořená rozbalovací menu, bývají problematické a způsobují potíže s fokusem u asistivních technologií.

Rozdíly mezi zeměmi a obory

Rozdíly mezi zeměmi

Při pohledu na průměrné skóre podle zemí odhalila studie výrazné rozdíly. Vynikla silná souvislost mezi indexy lidského rozvoje (HDI) a skóre digitální přístupnosti, což naznačuje vazbu mezi ekonomickým rozvojem, ochranou spotřebitele a kvalitou institucí.

Pokrytí prohlášeními o přístupnosti

Prohlášení o přístupnosti je veřejný dokument popisující závazek webu k digitální inkluzi, úroveň souladu se standardy a způsob, jak mohou uživatelé hlásit problémy nebo žádat o úpravy. Ačkoli jsou právně povinná pro většinu webů veřejného sektoru a od června 2025 i pro řadu soukromých služeb v EU podle Evropského aktu o přístupnosti, celosvětově se stále více považují za osvědčený postup.

The Body Shop je skvělým příkladem digitální přístupnosti: své prohlášení o přístupnosti zřetelně uvádí ve svých e-shopech.

Rozdíly mezi obory

Při hodnocení značek podle oborů studie ukázala, že dům a zahrada, potraviny a nápoje a obecné nákupní weby si vedou poměrně lépe než obory jako zdraví, fitness, styl a móda. Weby z byznysového a průmyslového segmentu skončily nejníže, částečně kvůli složitějším nákupním procesům.

Studie také ukazuje, že mezinárodní technologické firmy si vedou dobře, ale ne v nejvyšší úrovni. To naznačuje, že velikost a technologická vyspělost se nemusí nutně promítnout do lepší přístupnosti.

Weby s nízkými a středními výsledky uplatňují přístupnost spíše výběrově, než aby ji zapracovaly do celého digitálního zážitku. Obvykle takové weby:

• Uvádějí základní alternativní text u produktových fotografií.
• Opatřují část videí titulky, často však automaticky generovanými a nepřesnými.
• Zachovávají mobilní responzivitu, ale bez plného zohlednění potřeb, jako jsou dostatečně velké dotykové cíle.
• Odkazují na prohlášení o přístupnosti — často obecné, zastaralé nebo neúplné.

Dále jsme u slabších webů zaznamenali:

• Nekonzistentní alternativní texty — chybějící, automaticky generované nebo nepoužitelné (např. „image123.jpg”).
• Špatný barevný kontrast — designově vytříbené weby upřednostňující značku před čitelností, například světle šedý text na bílém pozadí.
• Klávesové pasti — interaktivní prvky (menu, modální okna, karusely), k nimž se nelze dostat nebo je opustit pouze klávesnicí.
• Formuláře bez řádných popisků — pole bez jasných pokynů, vágní chybové zprávy a povinná pole neoznámená čtečkám obrazovky.
• Přílišné spoléhání na automatizaci — překryvy a widgety navozující falešný pocit souladu, aniž by řešily problémy v kódu.
• Dynamický obsah bez podpory ARIA — vyskakovací okna, posuvníky a rozbalovací nabídky, které asistivní technologie správně neoznámí.
• Nestrukturované HTML — přeskakované úrovně nadpisů, chybné vnořování nebo nadbytek prvků div, což činí navigaci se čtečkou obrazovky matoucí.

Žebříčky podle zemí a regionů

10 nejlepších webů ve Spojeném království

Web John Lewis dosáhl obzvlášť vysokého skóre na stránkách výpisu a detailu produktu. Také průchod pokladnou byl na špičkové úrovni.

10 nejlepších webů v Německu

Modální okna nezhoršují přístupnost webu bonprix, což ukazuje, že skvělý uživatelský zážitek nevyžaduje obětovat digitální přístupnost.

10 nejlepších webů ve Francii

Leroy Merlin je příkladem vysoce přístupného webu se solidní ovladatelností klávesnicí a dobrou správou dynamického obsahu.

Nejlepší weby v severských zemích

Prisma ve Finsku, CDON ve Švédsku a XXL v Norsku dosáhly mimořádně vysokého skóre — výsledku, který lze přičíst začlenění přístupného designu a testování přístupnosti do všech jejich vývojových procesů.

Nejlepší weby ve Španělsku

Mobilní i desktopová verze webu Mango si vedly dobře v ručním i automatizovaném testování.

Nejlepší weby v Itálii

Italská verze webu Asos je obzvlášť dobře navržena pro osoby se zrakovým postižením. Orientační prvky jsou jasné a čísla ve formulářích jsou správně formátována pro čtečky obrazovky.

Skóre přístupnosti podle globálních tržeb

Naše studie ukazuje, že v přístupnosti není velikost ukazatelem. Weby s vysokými globálními tržbami nemají nutně lepší skóre než menší weby. Částečně to lze vysvětlit tím, že čím větší web, tím bývá složitější, a tedy hůře udržovatelný z hlediska přístupnosti. Některé weby navíc přehnaně optimalizují a zahlcují cestu ovládanou klávesnicí agresivními výzvami k cross-sellu, upsellu a hodnocením. V celém rozsahu — zhruba od 10 milionů po více než 100 miliard dolarů ročních tržeb — trendová linie stoupá jen z přibližně 56 na 71 a na každé úrovni tržeb se objevují vysoká i nízká skóre.

Částečně to lze vysvětlit tím, že čím větší web, tím bývá složitější, a tedy hůře udržovatelný z pohledu přístupnosti. Některé weby navíc přehnaně optimalizují prodej a zahlcují klávesovou cestu agresivními výzvami ke křížovému prodeji, navýšení objednávky a hodnocení.

Skóre přístupnosti podle e-commerce platformy

Naše data sice naznačují, že volba e-commerce platformy nemá na skóre zásadní vliv, studie však odhaluje drobné rozdíly. Weby postavené na Squarespace (96) a TotalOne (90) například dosahují velmi vysokého skóre, zatímco weby na Intershop (48), PrestaShop (38) a Scayle (31) bývají slabší. Tyto rozdíly se však stírají, jakmile zohledníme další faktory, jako je obor podnikání a regionální rozdíly.

Vezmeme-li v úvahu platformy těchto webů, lze rozdíly ve výsledcích přičíst několika faktorům:

1. Závislosti na šablonách — ty se výrazně liší podle toho, zda byly navrženy s ohledem na přístupnost.
2. Celkovým nákladům na vlastnictví platformy — dražší řešení bývají spojena s vyššími investicemi do vývoje, produktu a zdrojů UX/UI, zatímco levnější platformy mohou signalizovat méně prostředků na přístupnost.
3. Ceně vlastních a headless řešení — weby postavené na vlastních, headless nebo composable platformách mívají podprůměrné skóre, což naznačuje, že organizace využívající tyto architektury musí věnovat souladu a inkluzi mimořádnou pozornost.

Úspěšné weby obvykle zapojují testování přístupnosti do procesů své platformy (například Oracle Commerce) a nabízejí šablony ověřené vůči standardům přístupnosti.

Naopak weby zaostávají, když rozsáhlé úpravy staví značku nad přístupnost, například u rigidních barevných schémat omezujících kontrast či volnost návrhu. Přístupnost může narušit i integrace třetích stran — widgety sociálních sítí nebo nástroje pro recenze — které nejsou uzpůsobeny inkluzi.

Skóre podle klíčových kontaktních bodů

Stránky výpisu produktů

Tyto stránky zobrazují filtrované kategorie produktů (například dámskou běžeckou obuv) v přehledné hierarchii: obrázek produktu, název, barevné varianty a cena. Mezi klíčové požadavky přístupnosti patří logický průchod mezi prvky a správně popsané ovládací prvky filtrů a řazení.

Stránky detailu produktu

Tyto stránky jsou zásadní pro konverzi a musí plynule provést cestou od rozhodnutí k nákupu, například: detaily produktu → výběr velikosti a dostupnosti → přidání do košíku → potvrzení košíku. Pořadí tabulátoru by mělo kopírovat tuto logickou posloupnost, aby šlo nákupní cestu projít bez zmatku.

Košík a dokončení objednávky

Stránky košíku by měly omezit rozptýlení a držet intuitivní pořadí tabulátoru, například: obsah košíku → úprava množství → přechod k placení. Během placení je vhodné se soustředit jen na nezbytné prvky a vyhnout se speciálním nabídkám či propagačnímu obsahu narušujícímu dokončení. Návrh musí počítat s navigací klávesnicí, aby byla zajištěna přístupnost pro každý způsob ovládání.

Mobilní zážitky

Mobilní weby dosahují obvykle vyššího skóre než jejich desktopové protějšky, protože designová omezení nahrávají principům přístupnosti. Zjednodušený mobilní zážitek — s jednodušší navigací, menším počtem filtrů a nižší vizuální složitostí — přirozeně vytváří přehlednější cesty a lepší správu fokusu.

Organizace uplatňující přístup mobile-first často zlepšují skóre napříč všemi platformami, protože omezení mobilního vývoje vedou k čistší informační hierarchii a promyšlenějším rozhodnutím o rozhraní.

Přístupnost a viditelnost v jazykových modelech

Poslední část výzkumu zkoumala vztah mezi skóre přístupnosti a viditelností v jazykových modelech, jako jsou ChatGPT, Claude a Gemini. K měření viditelnosti jsme použili přiblížení: citační stopu, tedy míru, v jaké je doména modelem zastoupena, citována nebo vybavitelná.

Při posuzování citační stopy berou jazykové modely obvykle v úvahu několik faktorů:

1. Zastoupení v trénovacích datech — byl text z webu nebo o webu široce dostupný a využitý v předtrénovacím korpusu?
2. Autoritu domény a zpětné odkazy — weby se silným SEO a mnoha příchozími odkazy se častěji objevují v procházených datových sadách.
3. Tematickou výraznost — je doména předním referenčním zdrojem ve svém oboru?
4. Jazyk a geografii — některé domény mají silné zastoupení ve své zemi či jazyce, ale malou globální viditelnost.
5. Časovou relevanci — existoval web a publikoval obsah před hranicí znalostí modelu?

Souvislost mezi skóre přístupnosti a viditelností v jazykových modelech jsme analyzovali tak, že jsme domény ze studie prověřili v ChatGPT, Claude a Gemini. Výsledky odhalily nápadný vzorec: weby s vyšším skóre přístupnosti měly soustavně větší viditelnost v jazykových modelech.

Tato korelace nedokazuje příčinnou souvislost, vztah je však zřetelný a významný. K určení přesné povahy a síly tohoto propojení by byla potřeba další statistická analýza.

Závěr

Obtíže při plnění požadavků přístupnosti pramení často z toho, že přístupné prvky nejsou součástí návrhu šablon, chybí propojení s běžnými vývojovými procesy a schází monitoring v reálném čase.

Sada nástrojů QualiBooth pro digitální přístupnost respektuje identitu vaší značky, maximalizuje efektivitu týmů a rozšiřuje reálně dosažitelný trh. Chcete-li zjistit, nakolik váš web splňuje kritéria WCAG 2.2, začněte základním skenem pomocí bezplatného skeneru přístupnosti QualiBooth. Výsledky odhalí problémy s největším dopadem, takže můžete priority náprav stanovit podle zobrazení a návštěvnosti, nikoli jen podle celkového počtu problémů.

Aby web dosáhl vysoké přístupnosti, naše studie dále organizacím doporučuje:

• Určit odpovědnost — pověřte dedikovaný tým vedením aktivit v oblasti přístupnosti.
• Volit proaktivní nástroje — dejte přednost komplexním skenovacím řešením před widgety a překryvy slibujícími rychlou nápravu.
• Zapojit do procesů — zaveďte testování přístupnosti přímo do vývojových procesů.
• Vzdělávat celý ekosystém — proškolte interní týmy, dodavatele i agentury v požadavcích přístupnosti ještě před zahájením projektů.

Podstatné je někde začít a budovat momentum systematickým zlepšováním s vědomím, že vaše organizace může přístupnost proměnit ve výhodu.

Poznámka k metodice: Weby byly hodnoceny automatizovanými i manuálními testy podle kritérií WCAG 2.2. Skóre 100 neznamená plnou přístupnost — úplné posouzení vyžaduje manuální audity provedené proškolenými odborníky.

Příloha A: žebříčky podle klíčových kontaktních bodů

Stránky výpisu produktů

Stránky detailu produktu

Toky košíku a dokončení objednávky

Mobilní weby

Příloha B: debata — bezplatné, nebo placené testovací nástroje

Bezplatné nástroje jako Google Lighthouse představují cenný vstup do testování přístupnosti, pro řadu organizací však přinášejí významná omezení a kompromisy.

Výhody. Bezplatné nástroje odstraňují rozpočtovou bariéru a snadno zapadnou do stávajících procesů. Google Lighthouse například běží přímo v Chrome DevTools, takže testování přístupnosti je na dosah každému vývojáři. Tyto nástroje spolehlivě odhalí základní problémy, jako je chybějící alternativní text, nedostatečný kontrast a strukturální nedostatky — cenné první úspěchy pro týmy, které začínají.

Omezení. Bezplatné automatizované nástroje však obvykle odhalí jen 20–30 % skutečných problémů s přístupností. Uniknou jim složité interaktivní prvky, potíže s navigací klávesnicí i otázky kompatibility se čtečkami obrazovky. Především poskytují jednorázový snímek bez průběžného sledování, nabízejí minimum vodítek k nápravě a používají hodnoticí systémy, které signál o přístupnosti rozmělňují dalšími metrikami, například výkonem.

Závěr. Bezplatné nástroje plní důležitou vzdělávací roli, jsou však jen výchozím bodem. Organizace, které se spoléhají výhradně na ně, objevují své mezery obvykle skrze stížnosti uživatelů nebo právní spory — tedy ve chvíli, kdy jsou nápravy nejdražší. Účinné strategie využívají bezplatné nástroje jako jednu ze složek vedle specializovaných platforem, testování s uživateli a systémů průběžného monitoringu.

O QualiBooth

QualiBooth patří k předním dodavatelům řešení digitální přístupnosti a spolupracuje s velkými maloobchodníky, finančními institucemi a organizacemi veřejného sektoru po celé Evropě. Firma nejen dodává nástroje pro soulad s pravidly, ale také aktivně přispívá k osvědčeným postupům a oborovým standardům.

Agora, pokročilá verze Accessibility Toolkitu QualiBooth, kombinuje automatizované skenování s řízenými odbornými revizemi. Na rozdíl od jednoduchých skenerů dokáže Agora napodobit skutečné chování při procházení — včetně obcházení blokád CAPTCHA, odhalování dynamického obsahu a napodobování vzorců rolování —, a dává tak značkám celistvý obraz jejich připravenosti v oblasti přístupnosti odpovídající reálné zkušenosti zákazníků.

Přístup QualiBooth jde nad rámec samotného skóre souladu. Sada nástrojů umožňuje značkám zlepšovat použitelnost, snižovat právní rizika a rozšiřovat inkluzi na trhu.